Na konečné tramvaje

Karel Plíhal

1:TFoulám se na konečný trFdimamvaje,
kdCm6e jsi mě před půlrokem nBmaj7echala.
ŘC#7íká se: kdC7o uteče, vDmyhraje,
G7a ty jsi navíc ještě nC#7(A7)ěkam nutně spC7(A7)ěchala.
2:Nicméně doufám, že tu vystoupíš,
věřím, že tento zázrak stane se,
jen co se nalíčíš a nakoupíš,
jedna z těch tramvají tě ještě dneska donese.
R:MDmůra světlem zmBámená
blA7oudí slepým jDmízdním řD#dimádem,
nEdimoční nebe vDmolným pGmádem
rFozmačkalo dA7en.
BDmezbranná a bBezcenná
a zmA7oklá myš je tDmato chvD#dimíle,
cEdimo mi vlezla dDmo košGmile
Fa nemůže vA7en.
3:A tak tu s automatem na lístky
hledíme mlčky na ty koleje.
Možná má také svoje bolístky,
anebo kdoví, jestli se mi v duchu nesměje.
4:A vítr honí lístky po zemi,
tisíce procvakanejch mrzáčků,
a tlustej tramvaják si dlaněmi
zahřívá mlíko, který hltá přímo ze sáčku.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:42:01.302+00:00
Výsledky hledání: